Plemena králíků

 

Plemenem rozumíme skupinu zvířat stejného filogonetického původu, která má stejné užitkové znaky a vlastnosti. Skupina musí být dostatečně početná. Své vlastnosti přenáší na své potomstvo tak dlouho, pokud se nezmění podmínky vnějšího prostředí. Hybrid je označení pro křížence několika plemen. Králičí brojler je zvíře určené k rychlo výkrmu. Může to být buď speciálně vyšlechtěný hybrid, nebo králík určitého plemene. Cílem výkrmu je získat za co nejkratší dobu maximální přírůstek při nízké spotřebě krmiva a s nízkými náklady. Plemena králíků je možné rozdělovat podle různých kategorií. Je to např. užitkovost, podle které se plemena dělí na:

  • masná ( Čv, Nb, Kal, Vss )
  • vlnařská ( Angora )
  • kožešinová ( Kastorex, Rexy, Saténový )
  • kombinovaná ( Vídeňský )
  • sportovní či zakrslá ( Zakrslý beran, Hermelín )

Nejčastěji se však plemena rozdělují podle hmotnosti a délky srsti. Podle tohoto systému se dělí na plemena:

  • velká ( Belgický obr, Moravský modrý )
  • střední ( Činčila velká, Vídeňský, Novozélandský, Kalifornský, Český strakáč)
  • malá ( Činčila malá, Malý beran, Holandský )
  • zakrslá ( Zakrslý beran, Hermelín )
  • dlouhosrstá ( Angora, Liščí )
  • krátkosrstá ( Kastorex, Rexy )
  • se zvláštní strukturou srsti ( Saténový )
     

 

 

Rex beránci

 

Mají ze všech plemen nejkratší srst, ideální délka je mezi 14-15 mm. Zajímavostí je, že se mláďata rodí kudrnatá a teprve po přelínání se srst narovnává. Srst je kolmá ke kůži, je mimořádně hustá, pružná a jemná. To, spolu s faktem, že je všude stejně dlouhá, způsobuje zvláštní - sametový vzhled. Vousy jsou vždy mírně zakroucené.

 

První králík s osrstěním rexe se narodil v roce 1919 ve Francii v chovu vesnického faráře Gilleta. Nové plemeno vzbudilo velký zájem a za tyto králíky se platily obrovské částky. Velká poptávka ale velmi rychle vedla k produkci nekvalitních zvířat, kožešnický průmysl neměl zájem o nekvalitní kůže a plemeno se přestalo chovat. Naštěstí se našli opravdoví chovatelé, kteří zůstali plemeni věrní a podařilo se jim ho udržet a znovu rozšířit. Krása srsti těchto králíků nemohla ujít pozornosti chovatelů, kteří se zaměřují na chov králíčků - mazlíčků a tak se v některých zemích začal chovat zakrslý beránek rex, který byl určený výhradně k tomuto účelu.

 

U nás nejsou doposud uznaným plemenem, zatím je uznaný pouze zakrslý rex krátkouchý a kastorex.

 

Jsou menší než běžní zakrslí beránci, většinou je jejich hmotnost kolem 1,5 kg, může se pohybovat v rozmezí 1,4-1,8 kg. Rozpětí uší by mělo být stejné jako u zakrslých beránků.

Převážně u importů z Německa je hlava oproti jiným plemenům podstatně užší spíše protáhlá.

 

Mají milou a přátelskou povahu, jsou veselí a mazliví.

 

Vyskytují se ve všech barvách a kresbách.

 

 

Saténoví beránci

 

Mají hedvábně třpytivou a lesklou strukturu srsti, která má schopnost odrážet světelné paprsky.Odlišnou strukturu srsti a její třpytivý lesk způsobuje tzv. saténový faktor, kdy srst je hedvábně jemná s odlišnou šířkou chlupu, který je až o 15% užší než u králíka s obyčejnou srstí. Povrchové buňky chlupů jsou také odlišně postaveny než u normální struktury srsti. Tím je způsobeno, že každý chlup saténového králíka je jakoby ve sklovitém obalu. Výsledkem je zintenzivnění barevných odstínů a překrásný třpytivý lesk.

 

Saténový králík pochází z Pendletonu v Kentucky (USA). Vznikl mutací v chovu Waltera Hueye roku 1932. Poprvé byli vystavováni roku 1934 v Louisvillu. Chovatelé se snažili zavést toto plemeno jako kožešinové, ale zpracovatelé o toto plemeno neměli zájem. Chovatel Price z Phoenixu se snažil zvýšit užitkovost tohoto plemene křížením s novozélandským bílým. Výsledkem křížení byl roku 1938 albín, jehož srst má díky zvláštní struktuře nažloutlý nádech (slonovinový). První export byl uskutečněn v roce 1947 do Anglie.

 

U nás se zatím jedná o raritu a neuznané plemeno, uznaný je pouze saténový králík a nově zakrslý saténový krátkouchý (nejrozšířenějším barevným rázem je ráz červený).

 

Vyskytují se ve všech barvách a kresbách.

 

 

 

Kašmíroví beránci


Mají dlouhou srst po celém těle, jen hlavu a uši mají krátkosrsté. Srst se zdá kvalitnější než u teddy králíčka, je dobře udržovatelná.


Jsou původem z Holandska. V Anglii se jedná o uznané plemeno, u nás zatím ne, proto nemají tetování ani se nezúčastňují výstav.

 

Jsou rozděleni do dvou kategorií: mini kašmírový beran (do 1,6 kg) a kašmírový beran (do 2,3 kg).

 

Je to dlouhosrstá varianta tzv. NHD beránků (to je nejmenší plemeno/druh zakrslých beránků),

váhově by měli být v rozmezí 1,5-1,75 kg, mohou být však od 1,3 do 2 kg.

Srst je dlouhá 3-5 cm, tudíž stačí pročesávat jednou za týden až měsíc nikoliv každý den jako u teddy beránka (záleží na kvalitě srsti jedince). Uši by měly být v rozmezí 24-28 cm.

 

Vyskytují se ve všech uznaných i neuznaných barvách a kresbách.

Ostatní tělesná kritéria by měla odpovídat zakrslému beránku.

 

V USA se chovají podobně vyhlížející králíci – American Fuzzy (= chlupatý, chmýřovitý) Lop Rabbit. Tento váží ideálně asi tři a půl libry (pounds) a jeho vlna je dlouhá ideálně dva palce (inches). Podobá se poněkud zakrslému beranu teddy, ale nemá tak dlouhé chlupy. Připomíná spíše zakrslého berana s liščím charakterem srsti – chlupy spadají po boku zvířete a žádné plemenné znaky angory typu čelenky atd. nejsou přítomny. Je to tedy patrně nějaká „liščí“ alternativa zakrslého berana. V USA se chová v devatenácti celobarevných i strakatých rázech a je tam údajně velmi oblíben.